V jakém rozsahu plánujete v letošním roce navýšit výsadbu dřevin?
Oproti loňskému roku, kdy jsme vysadili něco přes tři miliony sazenic, chceme letos výsadbu navýšit alespoň na čtyři miliony osm set tisíc kusů sazenic. Co se týče druhové skladby, tak mezi sazenicemi převažují listnaté dřeviny - především duby a buky. Smrky, borovice, jedle a douglasky tvoří zhruba třetinu celkové výsadby.

Jaké jsou hlavní investice, které v letošním roce plánujete?
Kromě intenzivní výsadby je pro nás neméně důležitá i investice do hospodářských objektů či lesních cest a tvorba rezervy na pěstební činnost. Pro srovnání, v roce 2018 jsme postavili šest sněžných jam, včetně jednoho klimatizovaného skladu, k uskladnění a uchovávání sazenic před výsadbou. Stejné množství sněžných jam plánujeme vybudovat i v letošním roce. Největší částka však poputuje do rekonstrukcí či budování lesních cest.

Očekáváte pokračování kůrovcové kalamity?
V rámci České republiky nebo Evropy ano. Navíc zde kromě počasí hraje klíčovou roli hned několik faktorů. Obecně panuje velká obava z toho, jakou měrou do objemu nahodilých těžeb letos zasáhne Vysočina, nebo jak rychle se podaří zpracovávat větrnou kalamitu v Itálii. Zároveň je otázkou, jak se k celé problematice krize lesnictví postaví státní instituce. Pak je také důležité, jestli se stejným úsilím budou zpracovávat kůrovcem napadené stromy všichni vlastníci lesů, včetně Lesů České republiky a Ministerstva životního prostředí v národních přírodních rezervacích. Pozitivním signálem je alespoň průběh letošní zimy, která je po mnoha letech konečně s pořádnou nadílkou sněhu a přinese tolik očekávanou vodu do lesů i krajiny.

Co to v důsledku znamená pro práci lesníků?
Naprosto zásadní je pro boj s kůrovcem nejbližších 5 měsíců. První kvartál bude ve znamení tzv. asanačních těžeb, kdy budeme intenzivně vyhledávat a těžit stromy ve stěnách porostů, kde kůrovec přezimuje, za účelem snížení jeho populační hustoty v lese. Naše snaha je jít s co nejmenšími zásobami dřeva do druhého kvartálu a nepromarnit boj do konce května, kdy probíhá období jarního rojení kůrovce. Velice náročný úkol bude dokázat umístit vytěžené dřevo na trhu. Samozřejmě bude záležet i na našich obchodních partnerech, jak se jim podaří dodržet nasmlouvané objemy dodávek dřeva. Co se týče obnovy lesa, je pro mne zásadní zalesnit stejnou plochu holin, jakou vytvoříme, včetně přirozené obnovy. To vše vyžaduje ohromné osobní a odborné nasazení zaměstnanců daleko za hranice obyčejných pracovních povinností.

Jaká konkrétní protikůrovcová opatření plánujete v letošním roce učinit?
Boj s kůrovcem je kombinací všech dostupných metod, které jsou na trhu k dispozici. Mezi důležité kroky i nadále přetrvává rychlost při nalezení napadeného stromu, jeho včasné pokácení a odvoz z lesa nebo asanace přímo v lese v závislosti na stupni vývoje kůrovce. Zde jsme zkoušeli například novou metodu zaplynování vytěženého dřeva nebo metodu postřiku, kdy je dřevo uložené v neprodyšné plachtě a ošetřeno insekticidním přípravkem.

Kolik napadeného dřeva jste byli nuceni díky kůrovci neplánovaně vytěžit?
Abychom mohli vůbec pokračovat v těžbě, tak jsme v červenci loňského roku vytvořili dva náhradní sklady dřeva. Jeden pro polesí Chvalčov a druhý pro polesí v Jeseníkách. Na ploše manipulačního skladu na polesí Vápenná jsme vytvořili náhradní sklad vlákniny i surových kmenů. Celkem jsme na sklady v kritickém druhém pololetí průběžně naskladnili 40 tis. m3 dřeva. Začátkem roku 2019 se nám podařilo koupit druhý manipulační sklad v Písečné v Jeseníkách. Máme tak v Jeseníkách dvě logistická centra s vlastní železniční vlečkou. Od této investice si slibujeme zefektivnění boje proti kůrovci, včetně zrychlení odvozu kůrovcem napadeného dřeva z lesa.