Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou "Kontakt se sršni, vosami a včelami", jednak skupinu diagnóz "Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem". Otázkou je, jak přesně zdravotnická zařízení při vypisování diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Uvedená data je proto nejspolehlivější sečíst a sledovat souhrn za obě skupiny. Na loňský rok připadlo celkem 24 261 pacientů. Aktuální trend se již několik let zásadně nemění.

Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře - nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast. Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.

Těžší reakce na hmyzí jed zažívají leckdy i ti, kdo trpí alergií nebo například atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat takzvaný anafylaktický šok. Ten může vyústit až ve ztrátu vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními chorobami nebo postižením průdušek.

První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž vznik pozdní reakce.