Nemocnice Šumperk otevřela dočasné infekční oddělení, na kterém se stará o pacienty s koronavirem, na konci září. Z původního počtu 20 lůžek postupně rozšířila lůžkovou kapacitu infekčního pracoviště až na 80 lůžek.

Nemocnice se aktuálně stará o 64 pacientů s koronavirem. Jednou z nich je i sedmdesátiletá Jaroslava Pazderová z Palonína, kterou do nemocnice přivezla minulý týden záchranná služba. K vysokým horečkám se totiž přidal i pocit dušnosti, takže by to bez odborné pomoci podle svých slov doma určitě nezvládla. "Já jsem čiperná žena, ale tahle nemoc mě doslova skolila. Rozhodně to není žádná chřipečka, jak se o tom někteří vyjadřují. Bez pomoci lékařů a sester bych se určitě nevyléčila. Tady se o mě vzorně starají, jak z odborného hlediska, tak lidsky. Jsem ráda, že ležím právě v šumperské nemocnici. Každou hodinu mě tady kontrolují, dávají mi kyslík i infuzi," popisuje drobná sympatická žena.

Zatímco na standardním oddělení jsou hospitalizováni pacienti s těžším průběhem onemocnění, na oddělení anestezie, resuscitace a intenzivní péče (ARIP) leží pacienti ve vážném stavu. Aktuálně jich je osm a podle primáře ARIP Nemocnice Šumperk Mariána Olejníka musí být všichni pacienti napojení na umělou plicní ventilaci. Pár volných lůžek pro covid pozitivní pacienty podle něj ještě oddělení má. "V případě, že by se situace zhoršovala a počet pacientů vyžadující resuscitační péči se ještě navýšil, jsme schopni rozšířit lůžkovou kapacitu o dalších pět lůžek," doplňuje primář ARO Marián Olejník s tím, že poskytovanou péči na jeho oddělení nelimitují lůžka nebo přístrojová technologie, ale odborný personál, který přístroje u pacienta musí pravidelně obsluhovat, zejména specializované sestry.

A stále aktuální je s ohledem na rostoucí počet nakažených pacientů také výzva směrem k dárcům plazmy, kteří nedávno prodělali koronavirus. "Při koronavirové infekci se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti novému koronaviru, který je původcem covid-19. Tyto protilátky v krvi vyléčeného zůstávají ještě dlouho po jeho uzdravení. Léčba aktuálně nakažených a hospitalizovaných pacientů plasmou od těch vyléčených je proto velmi účinná, a dnes je běžně využívaná klinickými pracovišti," vysvětluje primářka hematologicko-transfúzního oddělení MUDr. Marie Urbánková.

Obecnými předpoklady pro dárcovství plazmy je věk od 18 do 60 let a celkově dobrý zdravotní stav. "Podmínkou taky je, že dárce v minulosti nepřijal krev či plazmu jiného dárce formou transfuze. U žen není možné odebírat plazmu s protilátkami v případě, že již prodělaly graviditu," dodává primářka Urbánková. Další podmínkou je, že z infekce covid-19 musí být dárce zcela uzdraven.