Souběžně s výstavou vyšla stejnojmenná kniha, která připomíná osudy československého generála, účastníka první i druhé světové války, který během druhé světové války vedl 1. Československý armádní sbor na východní frontě. Hlavními organizátory výstavy jsou manželé Jan a Sabina Kratochvilovi z Muzea českého a slovenského exilu 20. století.

Hejtman Michal Hašek ocenil, že výstava ukazuje téma, které navazuje na loňskou výstavu Život ve stínu šibenice a které bylo upozaďováno. "Nejde jen o to, že generál Kratochvíl byl příbuzný Jana Kratochvila. Je zde popsána celá řada lidských osudů, které skončily po druhé světové válce tragicky. Dokonce absolutními tresty pro lidi, kterých by si měla naše republika vážit jako hrdinů. Chtěl bych manželům Kratochvilovým moc poděkovat, věřím, že si na výstavu najde v nadcházejících dnech veřejnost cestu. Bude dobře, když se kniha o generálu Kratochvílovi objeví ve školních knihovnách škol, které zřizuje Jihomoravský kraj," zdůraznil při zahájení výstavy hejtman Hašek.

"O dějinách platí, když se s některými jejími částmi nevypořádáme, musíme si je zopakovat. Jsem rád, že jsme učinili krok, abychom si nemuseli opakovat vděčnost vůči těm, kteří si ji zaskouží," uvedl při vernisáži výstavy náměstek hejtmana Stanislav Juránek.

Jan Mikuláš Kratochvíl se narodil roku 1898 Během první světové války byl zajat a přihlásil se do československých legií.. Domů se vrátil v hodnosti kapitána. V meziválečné armádě prošel několika funkcemi. V Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do ilegální organizace Obrana národa. Později odešel do Francie. Ve Velké Británii, kam byl evakuován po skončení bojů ve Francii, se stal velitelem Československé samostatné brigády ve Velké Británii. V roce 1943 byl poslán do SSSR, kde převzal velení československé vojenské jednotky, v květnu 1944 se stal velitelem 1. československého armádního sboru v SSSR. V jeho čele se měl probít karpatskými průsmyky a stanout tak jako první osvoboditel na území bývalého Československa. Uprostřed karpatsko-dukelské operace byl však odvolán a velení 1. čs. armádního sboru převzal Ludvík Svoboda. Generál Kratochvíl byl následně komunistickou historiografií nepravdivě označován za neschopného kariéristu a viníka neúspěchu karpatsko-dukelské operace. Zemřel v roce 1975.