"Na základě charakteristické keramiky i reliktů do země zahloubených objektů datujeme osadu do šestého tisíciletí před naším letopočtem," uvedl Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra Olomouc.

Výzkum u Fryštáku vedl tým archeologa Arkadiusze Tajera. S každým decimetrem odhrnuté půdy odkrýval stará tajemství prvních zemědělců na Moravě. Třeba to, že kromě obdělávání polí byli také zručnými staviteli.

"První zemědělci bydleli ve vícegeneračních velkých a dlouhých domech, jejichž konstrukčními základy byly dřevěné sloupy částečně zakopané do země. Půdorysy těchto staveb, největší o délce 40 metrů a šířce 12 metrů, jsme objevili právě v lokalitě u Fryštáku," dodal archeolog Tajer.

Z dnešního pohledu žili obyvatelé fryštácké osady ekologicky a udržitelně - místo omítky používali hlínu, kterou těžili z příkopů u domů, a co nepadlo na fasádu, posloužilo k výrobě pěkně zdobené keramiky.

Odkrytí pravěké osady bylo pro archeology velkým překvapením. Fryšták je totiž místem, které je jinak na vykopávky velmi chudé. "K dnešnímu dni byla prozkoumána přibližně polovina lokality a záchranný archeologický výzkum zde bude pokračovat až do konce září," dodal Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury.