"Doposud jsme věděli, že u mužů, kteří mají dva a více přímých příbuzných, kteří rakovinou prostaty onemocněli, je vysoká pravděpodobnost výskytu jak u nich, tak u dalších potomků. Teď se nám postupně daří odhalovat jednotlivé geny a jejich mutace, které tuto nemoc způsobují," říká prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen výboru České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Jedním z těchto genů je podle něj tzv. BRCA2 gen, jehož mutace u žen způsobuje rakovinu prsu. "Bohužel u rakoviny prostaty není situace tak jednoznačná. Genů, které se mohou s rakovinou pojit je více. Co však víme je, že u pacientů, kteří mají onemocnění ?v rodině’ se rakovina může objevit výrazně dříve, už mezi čtyřicátým a padesátým rokem. A zpravidla bývá nádor i agresivnější, což znemožňuje běžný léčebný postup," vysvětluje prof. Babjuk. Lékaři v rané fázi nádoru zpravidla pozorují pacienta a změny jeho nádoru. Testování na přítomnost specifických genů z krve je podle odborníků stále v začátcích, nicméně do budoucna podle nich bude hrát v boji s rakovinou prostaty obrovskou roli. "Známá přítomnost mutací již nyní ovlivňuje naše rozhodnutí u nálezu ohraničeného na prostatu. Existují již také některé formy cílené léčby pokročilého onemocnění, které jsou u pacientů s prokázanými mutacemi velmi účinné. Předpokládáme, že se tyto možnosti budou dále rozšiřovat. I proto je důležité, aby muži s výskytem onemocnění v rodině nepodceňovali prevenci a umožnili tak lékařům včas zasáhnout," nabádá prof. Babjuk.

Rakovina prostaty se však stále v největší míře týká pacientů, kteří žádné případy v rodině nemají - diagnózu rakoviny prostaty si u nás každoročně vyslechne přibližně 8 000 mužů. U přibližně 10-15 % z nich se pak vyskytuje agresivní forma nádoru.

"Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce, zprvu se nijak neprojevují, jsou tzv. asymptomatické. Přibližně 70 % těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů," říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda ČUS. Klíčová je proto podle něj prevence, která by se správně měla týkat každého muže po padesátce. Základní vyšetření provádí praktický lékař, který v moči změří hladinu tzv. prostatického specifického antigenu (PSA). Pokud je zvýšená, může to signalizovat nádorové onemocnění.

V Česku podle prof. Zachovala stále umírá na rakovinu prostaty asi 1500 pacientů ročně. I proto urologové dlouhodobě volají po zavedení screeningového programu, který by umožnil nádory prostaty objevovat v raných fázích onemocnění, kde jej lze léčit prakticky bez následků. Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. "Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci," doplňuje prof. Zachoval.

Podle urologů nyní žije v Česku přibližně 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Nejvíce nemocných je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Obecně platí, že vyšší riziko výskytu je ve vyspělých zemích. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě.