Šumperské divadlo je secesním skvostem, dokonale opatrovávaným radními podhorského města. Praděd na horizontu dodává městu nádechu celoroční dovolené a na náladě a pohodě mezi šumperskými je to poznat. Ačkoliv se blíží derniéra pohádky O Balynce, dobrém štěněti a brzy ji vystřídá pohádka O drakovi, na inscenaci se stále pracuje a po připomínce z Divadla Radost se jemně upravilo nastavení kulis tak, aby bylo dobře vidět i z krajních sedadel v prvních dvou řadách. Barevná, vesele hlaholící stonožka z dvojic dětí prvního stupně se vinula městem již po osmé hodině, aby zaplnila poprvé sál šumperského divadla. Publikum obdrželo včas od metodického oddělení materiály, řešící latentní problematiku představení, a tak od samotného začátku byla interakce mezi publikem a jevištěm zcela příkladná. Stejná situace se opakovala i od 10,00 hodin.

Při prvním představení paní inspicientka odpočítávala nástup na představení již od čtvrt na devět, pravá divadelní nálada a patřičné předepětí tak přivodilo atmosféru, kdy se jde takzvaně...do plných. Babí léto požehnalo souboru na další odpolední cestě až do Havířova, kde soubor zahájil stavbu scény na středeční představení v podvečer.