Na rozdíl od právě realizované II.B etapy, která je silně limitovaná okolní zástavbou, a tím velice technicky náročná, nabízí etapa IV.A možnost propojit protipovodňovou ochranu s revitalizací vodního toku za využití přírodě blízkých opatření. Po dokončení tedy nejen že ochrání život a majetek tisíců obyvatel na jihu města, ale podpoří také život v nově vzniklých biotopech. "Navržený souběh revitalizace řeky a její nivy s protipovodňovou funkcí je tady efektivním a moderním přístupem k ochraně velkého města před povodní. Je to takříkajíc spojení příjemného s užitečným. Pomoc přírodě znamená v tomto případě také ochranu pro lidi," říká vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Zmiňovaná část protipovodňových opatření zahrnuje zejména pravý břeh u čistírny odpadních vod. Ten se sníží a modeluje a řeka Morava se propojí se zbytkem historického koryta na levém břehu, které má dnes charakter mrtvého ramene odříznutého od řeky. "Na pravém břehu tak vznikne členitá plocha protkaná paralelními říčními ramínky a tůněmi, dojde zde zároveň i ke zvětšení plochy omočeného koryta. Při zvýšeném průtoku v řece bude navíc každoročně docházet k zaplavení pravobřeží o rozloze přibližně pět hektarů," doplňuje ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Michal Servus.

Zahrádky zůstat nemohou

Na pravém břehu se dnes nachází zahrádkářská kolonie, kterou město zahrádkářům pronajímá, ale která bohužel bude muset protipovodňovým opatřením ustoupit. Nájemci těchto pozemků podali na krajský úřad odvolání proti plánované výstavbě protipovodňových opatření, hejtmanství však jejich žádost zamítlo. Upravené řešení, které navrhovali zahrádkáři, by totiž podle závěru krajského úřadu nemohlo splnit dostatečnou ochranu před povodní.

Pozemky k zahradničení si zde lidé od města pronajímali na dobu určitou, která končí letos v listopadu. Zmíněné území je totiž už od roku 1998 v územním plánu vymezeno právě pro realizaci protipovodňových opatření. Ta po dokončení úpravy pravého i levého břehu ochrání životy i majetek Olomoučanů na jižní straně města. Více než tři tisíce obyvatel v městských částech Nové Sady, Hodolany, Holice a Nemilany bude díky možnosti rozlivu povodňové vlny chráněno před ničivými následky povodní, stejně tak jako řada podniků nebo výzkumná pracoviště univerzity, která se zde nacházejí.

Efekt protipovodňové ochrany potvrzuje také krajský úřad ve svém rozhodnutí o odvolání. Podle něj "nelze význam zahrádkářské činnosti uzavřené skupiny osob poměřovat s významem výstavby protipovodňových opatření pro ochranu lidských životů i majetků v rozsáhlém území podél vodního toku Morava." Dokončení všech součástí protipovodňové ochrany města bude mít totiž v budoucnu pozitivní dopad nejen na území města Olomouce, ale i na území níže po toku položených obcí.

Příroda se odmění

Přírodě blízká opatření, která městská zástavba neumožňuje, jsou zde reálná. Nejpřirozenější způsob, jak snížit hladinu povodňových průtoků, je rozšířit říční koridor a využít tlumivý rozliv do nivy. Revitalizace vodního toku a jeho nivy tak vlastně uvede v chod jeho přirozené ekosystémové služby, včetně zadržení vody v krajině a protipovodňové ochrany. "To, co nám jako svou klíčovou schopnost nabízejí lužní lesy Litovelského Pomoraví, tedy zadržení vody v krajině, si zde částečně dokážeme vybudovat sami. Prakticky vlastně tím, že řece navrátíme její přirozenost," říká Petr Loyka.

Větvením řeky, obnovou původních, historických částí koryta a tvorbou nivních mokřadů se přiblížíme k přírodnímu vzoru řeky Moravy a odměnou nám bude výrazné zvýšení biodiverzity. Za pár let tak můžeme v řece pozorovat nové druhy ryb, velkých mlžů či korýšů a v okolí řeky hnízdiště dalších ptáků.