Různě zaměřené farmy posuzují odborníci s patřičnou erudicí a hodnotí přínosy hospodářsky-krajinných konceptů pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo například pro uchovávání vody v krajině. Představení účastníků má pak sloužit jako inspirace a impuls pro ostatní. Oceněné farmy představují výjimečné postupy a přináší prospěch nejenom svým zákazníkům, ale osobním a pečujícím vztahem ke krajině prospívají i celé společnosti.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek k významu Pestré krajiny poznamenal: "Jedním z hlavních cílů tohoto programu je upozornit na různorodost přístupů ke krajině, půdě a k zemědělské produkci. Existují totiž nezanedbatelné rozdíly mezi zemědělskými korporáty a selskými rodinami, které v rámci vícero generací pečují o svůj grunt. Pestrost aktivit je ovšem patrná i mezi jednotlivými malými a středně velkými farmami - a právě na fascinující škálu originality a tvůrčího elánu v zemědělské oblasti chceme každoročně poukazovat."

Daniel Pitek, předseda hodnotitelské komise, upozornil na zvyšující se naměřené teploty, které minulý rok hlásily klimatologické stanice, a s tím související ekologické změny dopadající na krajinu, a tedy i na zemědělskou činnost. Každodenní život sedláků - ale i jejich zákazníků - ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická situace. O to důležitější je upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky prosperovat, a zároveň nezapomínat na péči o krajinu. Pitek k tomu poznamenal: "Za Pestrou krajinu mne v roce 2023 potěšilo několik věcí. Všechny hodnocené farmy byly opět na vysoké úrovni a držely bez problémů vysokou laťku z minulých ročníků. Ať už to byla kterákoliv z nich - Farma Libora Konvalinky, Bělecký mlýn, Ekofarma Zelený kopec, farma Koňákov nebo Farma Milošovice rodiny Cihlářových." S radostí vám proto představujeme všech pět oceněných farem, z nich čtyři obdržely zlatou medaili a jedna stříbrnou.

Zlatou medaili udělila hodnotitelská komise farmě Bělecký mlýn (ASZ Olomouc), kterou vlastní manželé Richard a Yvona Benýškovi a hospodaří na 95 hektarech zemědělské půdy. V případě potřeby obnovy porostů je používán výsev do krycí plodiny (ječmene jarního a ovsa), což zajišťuje stabilitu porostu, dobrý výnos i kvalitní pestrou pastvu pro včely. K hnojení zemědělských pozemků používají majitelé výhradně vlastní statková hnojiva. Oblast, v níž se hospodářství nachází, je ve srážkovém stínu. Úprava vodního režimu je proto pro hospodaření velice důležitá. Benýškovi vybudovali pět retenčních nádrží, další dvě jsou ve výstavbě a další dvě mají připraveno stavební povolení. Do krajiny ještě vhodně doplnili asi 20 tůní. Všechny tyto plochy zvyšují vlhkost půdy a jsou prostorem pro vodomilné živočichy. Zabydlel se zde například ledňáček, volavka, čáp černý, bobr, vydra, ale i rosnička, skokan zelený, ropucha a další, dnes již dílem vzácní tvorové. Působením ekonomicky nezávislé a konkurenceschopné farmy se krajina mění v krajinu pestrou a vstřícnou k životu.

Farma Milošovice rodiny Cihlářových (ASZ Benešov) disponuje 76 hektary zemědělské půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité, a tím ohrožené vodní erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a louky. V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu. Na dvoře ještě potkáte pávy, slepice, husy a jsou tu i voliéry s okrasnými bažanty a papoušky a kotce s králíky. Cihlářovi se věnují také zpracování mléka a prodeji produktů přímo na farmě. Volný pohyb dojeného skotu po pastvinách má velmi pozitivní vliv na jeho celkový zdravotní stav a kondici, což se odráží i ve výborných výsledcích na chovatelských přehlídkách. Hodnotitelská komise ocenila zejména přirozené hospodaření celé rodiny s citem pro krajinu, kvalitu půdy a neskutečně ohleduplný přístup ke zvířatům, za což se rozhodla udělit farmě zlatou medaili.

Farma Libora Konvalinky (ASZ Žďár nad Sázavou) se nachází v obci Jimramovské Pavlovice, v CHKO Žďárské vrchy. Konvalinkovi se postupným nákupem a pronájmy dostali až na dnešních 91 hektarů zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů vlastních. V daných tvrdších přírodních podmínkách, na svažitých pozemcích, je ideálním způsobem využití zdejší zemědělské půdy pastva, proto většinu orné půdy zatravnili a díky tomu neznají erozi. Rodina se věnuje chovu masného skotu o počtu zhruba 100 kusů, většina jedinců je plemene parthenaise. Hospodaření v CHKO, včetně nejpřísněji chráněné I. zóny, není jednoduché a k tomu ještě Konvalinkovi hospodaří od roku 2009 v ekologickém režimu. Chvályhodné je ponechání okrajových dřevin a postupné spásání vyšší trávy na malých půdních blocích, včetně vybudování několika malých vodních ploch k zadržení vody v krajině. Na obhospodařovaných pozemcích nepoužívají Konvalinkovi chemické prostředky, hnojí pouze statkovými hnojivy. Nejbližší budoucnost hospodářství vidí v regenerativním zemědělství. Hodnotitelská komise udělila Farmě Libora Konvalinky zaslouženou zlatou medaili.

Ekofarmu Zelený kopec (ASZ Pelhřimov) vede Miroslav Kříž a jeho manželka Lenka. Od počátku zahájení činnosti v roce 2009 je farma registrována jako ekologická. V současné době se starají o 44 hektarů pozemků a chovají 110 kusů masných ovcí. Křížovi začali po zatravnění pozemků vysazovat keře a stromy poskytující útočiště ptactvu a hmyzu a zároveň udržující vláhu. Dřeviny rovněž poskytují stín zvířatům a chrání je před větrem. Manželé vysledovali trasu vody tekoucí po pozemcích a umístili do ní vsakovací jámu. Při rychlém tání a přívalových deštích se naplní vodou, a ta se pak pomalu vsakuje do půdy. Ochranu půdy berou hospodáři velice vážně, ovce pasou na malých blocích a včas je přehánějí, aby nedocházelo k nadměrnému spásání a poškození povrchu. Při senoseči sekají na vysoko pro udržení vláhy a pro lepší pastevní podmínky. Zároveň nechávají část luk neposečenou, čímž zachovávají prostor pro hmyz a drobné obratlovce. Rodina se také snaží co nejvíce pomoci návratu sýčků do zemědělské krajiny a instaluje na stromy v okrajových porostech budky pro sovy. Šetrné hospodaření v souladu s místní krajinou a neotřelé přírodě blízké konání oslovilo hodnotitelskou komisi, která udělila Ekofarmě Zelený kopec zlatou medaili.

V obci Koňákov je sídlo selské rodiny Kotajnych. Zaměření Farmy Koňákov (ASZ Nový Jičín) podřídili Kotajní od počátku zdejším podmínkám - kopcovité krajině a chladnějšímu klimatu. Rodina dnes obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství výměru přibližně 400 hektarů. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho 125 chovných krav. Dlouhodobou ideou farmy je přírodě blízké citlivé hospodaření, proto se Kotajní například snaží dostat do půdy co nejvíce organické hmoty. Hospodaří na malých půdních blocích, vysazují aleje stromů na travinách a okrajích pozemků. Ochraňují zemědělskou půdu před zbytečnou zástavbou a v maximální míře využívají pro vlastní spotřebu obnovitelné zdroje energie, a to jak sluneční, tak větrnou, ale i biomasu a vyrobená energie je distribuována do všech objektů farmy. Šetrný způsob hospodaření, podpora vzdělávání mladé generace, ohleduplná krajinotvorba, ochrana půdy, využití obnovitelných zdrojů energie a popularizace rodinných farem včetně podpory místního společenského života - to jsou důvody, proč hodnotitelská komise udělila Farmě Koňákov rodiny Kotajnych stříbrnou medaili.

Oceněné farmy dokazují, že i v Česku existují inovativní a fascinující příklady dobré praxe, které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny. Asociace soukromého zemědělství ČR by tímto chtěla poděkovat všem, kteří měli odvahu a rozhodli se svou farmu představit komisi, a posléze i širší veřejnosti. Dokazují tak totiž, že i v Česku, které se stále spoléhá spíše na obří agroholdingy, existují sedláci schopní inovativních a jedinečných nápadů, jež zároveň navazují na tradiční rodinné farmaření a jejichž činnost má svou nepochybnou celospolečenskou hodnotu.