V 19:30 začne odborná část. Vedle základních informací o letounech, jejich druzích, stavbě těla nebo složení potravy popíše Vladimír Hanzal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) návštěvníkům i metody výzkumu nočních tvorů. "Seznámíme posluchače s tím, co lze zjistit kroužkováním netopýrů, nebo proč se některé druhy už nekroužkují. Nebudou chybět ani informace o průběhu letního a zimního monitoringu. V neposlední řadě ukážeme ,batdetektory´. Ty jsou pro nás při výzkumu netopýrů velkými pomocníky," přibližuje Hanzal.

Asi po hodině zamíří účastníci do podzemí, na individuální prohlídku jeskyně. "Nebude ale s výkladem," upřesňuje Švubová. "Na druhé straně však bude oproti těm běžným o něco dobrodružnější. Elektrické osvětlení totiž necháme spát. Doporučujeme proto, aby si návštěvníci donesli baterky," dodává.

Po návratu z labyrintu bude následovat přednáška Jiřího Šafáře z AOPK ČR, okořeněná ukázkami odchycených netopýrů. "Nad vchodem do jeskyně bude umístěna speciální síť a tak jako každý rok budeme věřit, že se do ní nějaký letoun zachytí," doufá zoolog. Jde o velmi jemné sítě s kapsou, takzvané japonky, které jsou původně určené pro odchyty ptáků, ale stejně dobře lze do nich chytat i netopýry a vrápence. "A právě vrápence, kteří mají z našich letounů nejlepší echolokační schopnosti, máme šanci chytit jen u vstupu do jeskyně," doplňuje Šafář. Polovina srpna je obdobím, kdy se mláďata letounů musí již zcela spoléhat na svá křídla. Matky je ještě mohou doprovázet při loveckých výpravách, ale již jim neposkytují výživné mléko a v průběhu měsíce opouštějí mateřskou kolonii. Zatímco mláďata známé prostředí ještě několik týdnů využívají. Následně se společně mohou setkat na zimovištích.

V závěru přednášky uvidí zájemci krátký dokumentární film "Netopýři ve tmě". Cílem MNN je odbourat mýty a strašidelné historky, které si lidé zpravidla s netopýry spojují. Pořadatelé všem zájemcům doporučují, aby si v den konání akce do jeskyně raději zavolali. V případě výrazně nepříznivého počasí se totiž netopýří noc ruší.

Jeskyně Na Špičáku je jednou ze 14 zpřístupněných jeskyní v péči Správy jeskyní České republiky. Výjimečné krasové podzemí poblíž lomu takzvaného supíkovického mramoru vytvořily čtvrtohorní ledovcové vody. Je nejstarší písemně doloženou jeskyní v ČR, s historickými nápisy na stěnách datovanými k z roku 1519 a odborně zrestaurovanou renesanční malbou Adorace Krucifixu z poloviny 16. století. Turistům je jeskyně otevřena už od roku 1885. U zpřístupnění podzemí stál Sudetský horský spolek (Sudeten-Gebirgsverein) s čestným předsedou Johanem Ripperem, zetěm zakladatele jesenických vodoléčebných lázní Vincenze Priessnitze. Prohlídková trasa se roku 1955 dočkala elektrifikace. Z dosud známé celkové délky 410 metrů je citlivou formou zpřístupněno 220 metrů chodeb a síní. O otevírací době, vstupném či popisu příjezdu informuje web naspicaku.caves.cz.